Abstrakt

Kyselina močová je běžnou součástí konkrementů. Ty mají nejčastěji oranžovou barvu, kulovitý tvar a hladký povrch bez lesku. Na lomu se vyznačují hustou strukturou s výraznou koncentrickou laminací a krystalizačním jádrem. Kyselina močová často tvoří také močový písek, je hojná v močovém sedimentu.

Terminologie

  • Kyselina močová
  • C5H4N4O3
  • 2,6,8-trihydroxypurin
  • zkratka KM

Synonyma

Uricit (mineralogický název)

Vzhled

Kyselina močová tvoří drobné lištovité krystaly či bazální pinakoidy – zaoblené kosočtvercové tabulky zploštělé dle báze (001), které mohou paralelně s touto rovinou vytvářet mnohočetné srůsty. Nemá vlastní barvu, je zbarvena močovými pigmenty od žluté přes oranžovou až do hnědé. Lesk je skelný. V kamenech tvoří většinou jemnozrnné agregáty.

Výskyt

Tvoří 5 – 10 % močových konkrementů, s velkými místními rozdíly. Údaje v literatuře kolísají od 2 do 35 %. U psů se vyskytuje vzácně v 0,06 %, u koček není popisována. V přírodě je velmi vzácným minerálem, tvoří nesoudržné agregáty v guanu – Toppin Hill (Západní Austrálie).Krystaly odchází spolu s močí nebo dochází k jejich ukládání a tvorbě konkrementů. Výskyt těchto krystalů v močovém sedimentu je více závislý na pH než na celkové koncentraci kyseliny močové. I pacienti s normální kvantitativní exkrecí kyseliny močové mohou mít problémy s kameny a pískem, díky silně kyselé moči (pH = 4,8 – 5,0). Krystalurie se naopak nevyskytuje při pH nad 6,2. Konkrementy z kyseliny močové jsou obecně doprovázeny hyperurikosurií, hyperurikemií a pH menším než 6,2. Kompaktní koncentricky laminované kameny se vyskytují při stáze a intermitentní hyperurikurii. U kamenů s volnější strukturou a s příměsí KMD je častější stálá hyperurikurie a kyselejší pH Četnost výskytu konkrementů obsahujících KM udává následující tabulka (hlavní složka je uváděna na prvním místě):
Složení konkrementuVýskyt (%)
kyselina močová 6,5
KM/kyselina močová dihydrát 4,9
KM/whewellit 2,6
KM/whewellit/weddellit 1,4
KM/močan amonný 0,6
KM/KMD/MA 0,6

Typy konkrementů

Kyselina močová se může vyskytovat ve formě písku, tvořit drobné až odlitkové kameny. Čistá kyselina močová je bezbarvá, konkrementy jsou zbarveny močovými barvivy do různých odstínů oranžové, žluté, hnědé, okrové, mohou být i nazelenalé. U některých kamenů můžeme pozorovat stopy po rozpouštění kamene i jeho opětovné narůstání. Všechny strukturní typy kamenů mohou obsahovat příměsi:

a) Kyselina močová dihydrát se vyskytuje nejčastěji v externích částech hrubozrnnějších kaménků a její příměs nemá terapeutický význam.
b) Whewellit obvykle tvořívá jádro, které bývá uloženo centrálně, excentricky, někdy až na povrchu – zde může svědčit o papilárním původu kamene.
c) V paragenezi KM a WH se často objevuje močan sodný, jehož bílé jehlicovité agregáty vyplňují dutinky zvláště na styku vrstev KM a WH. Mohou se nalézat také na dně papilární jamky, následuje pak vrstva WH a KM tvoří vypuklou stranu kamene.
d) Močan amonný obvykle tvoří šedou křídovitou povrchovou vrstvu a svědčí o následné infekci. Může také po pórech či puklinách pronikat dovnitř kamene.
e) Struvit s apatitem se mohou vyskytnout jako povrchová vrstva kamene při následné infekci.
f) Kameny s příměsí WD bývají hrubozrnné s neuspořádanou strukturou, v níž těžko lze určit krystalizační jádro.

Strukturní variety

I. Odlitkové kameny ("stag horn = jelení paroží") mají hladký povrch. Na lomu jsou patrné koncentrické vrstvy KM. Centrum kamene má volnější, hrubozrnnou strukturu, bez ohraničeného krystalizačního jádra.

II. U drobnějších kamenů je častější méně uspořádaná volnější hrubozrnná struktura bez ohraničeného krystalizačního jádra. Mívají příměs KMD.

III. Kameny z močového měchýře jsou oválné až kulovité, s hladkým povrchem, velikosti až slepičího vejce. Na lomu je patrná koncentrická laminace vrstev, střed může rekrystalizovat za vzniku sloupcovitých útvarů. Někdy se objevují dehydratační pukliny, které mají radiálně paprsčité uspořádání. Při následné infekci se tyto pukliny mohou vyhojit močanem amonným, který se zároveň nemusí vyskytovat na povrchu kamene.

IV. Mnohočetná litiáza se obecně vyznačuje hladkým ohlazeným povrchem s fasetovými hranami a s hustšími koncentrickými vrstvami.

V. Močový písek je tvořen drobnými kulovitými kaménky nebo volnými krystaly KM většinou ve směsi s KMD. Velmi jemnozrnná forma bývá nesprávně nazývána "amorfními uráty" a má vzhled pudru.

Obrázky

  Odlitkový konkrement z kyseliny močové, z ledviny.
Odlitkový konkrement z kyseliny močové, z ledviny.
Průřez konkrementem z KM, krystalizační jádro uprostřed – bylo tvořeno krevním koagulem.
Průřez konkrementem z KM, krystalizační jádro uprostřed – bylo tvořeno krevním koagulem.
 Doutníkovitý kámen z KM, z močovodu.
Doutníkovitý kámen z KM, z močovodu.
 Kulovité kameny z močového měchýře s patrnými dehydratačními puklinami, kyselina močová.
Kulovité kameny z močového měchýře s patrnými dehydratačními puklinami, kyselina močová.
 
 Dvousložkový konkrement z močového měchýře, hnědé centrum se skládá z whewellitu, obal z oranžové kyseliny močové.
Dvousložkový konkrement z močového měchýře, hnědé centrum se skládá z whewellitu, obal z oranžové kyseliny močové.
 Zrnkový preparát, kyselina močová, polarizační mikroskop.
zvětšeno 160x
Zrnkový preparát, kyselina močová, polarizační mikroskop. zvětšeno 160x
Krystaly kyseliny močové, elektronový mikroskop.
zvětšeno 670x
Krystaly kyseliny močové, elektronový mikroskop. zvětšeno 670x
Krystaly kyseliny močové, elektronový mikroskop.
zvětšeno 1300x
Krystaly kyseliny močové, elektronový mikroskop. zvětšeno 1300x
 
 Krystaly kyseliny močové, místy srůstající do agregátů, elektronový mikroskop.
zvětšeno 1300x
Krystaly kyseliny močové, místy srůstající do agregátů, elektronový mikroskop. zvětšeno 1300x