Abstrakt
Apatit se vyskytuje jako příměs ve struvitových kamenech, dále s oxaláty a brushitem. Tvoří povlaky a vrstvy křídovitého charakteru. Může vytvářet i monominerální kameny, které jsou drobivé a měkké, nebo naopak kompaktní, velmi tvrdé s lasturnatým lomem a jemnozrnnou centrální částí. Je častý v močovém sedimentu.Terminologie
Analytika skupiny apatitu není exaktní. Někteři autoři zahrnují všechny členy apatitové skupiny do pojmu apatit, zkratka AP.Patří sem:
- Karbonátapatit, Ca5(PO4,CO3)3(OH), mineralogicky – dahllit
- Hydroxylapatit, Ca5(PO4)3(OH)
- hydroxylapatit - karbonátapatit jsou krajní členy řady s proměnlivými podíly OH a CO3.
- Whitlockit, Ca3(PO4)2.
- Oktakalciumfosfát, Ca8H2(PO4) .6H2O
Vzhled
Skupina apatitu tvoří křídovité, velmi jemnozrnné agregáty v optickém mikroskopu většinou izotropní, které lze zaměnit s organickou matrix. Méně častá je forma lamelární s výraznými interferenčními barvami a čočková forma tvořená kulovitými agregáty kryptokrystalických částic s patrným maltézským křížem. Kulovité agregáty krystalů je možno pozorovat až pod elektronovým mikroskopem – zvětšení 2000x – 3000x. Forma s kompaktní lamelární strukturou či sférolity má lasturnatý lom a perleťový lesk. Hydroxylapatit tvoří krátce sloupcovité a tabulkovité krystaly a vláknité agregáty.Výskyt
Apatit se vyskytuje se asi v 3,6 % močových konkrementů. Výskyt apatitu v močovém sedimentu je běžný u infekčních močí, u zdravých lidí se vyskytuje v postprandiálních vzorcích moče asi ve 4 %. Tvoří prostatické kameny a konkrementy slinných žláz. Je součástí psích kamenů v 1,4 % a u koček tvoří 3,6 %. V přírodě patří k méně běžným nerostům, nachází se hlavně v organogenních sedimentech v podobě konkrecí a jako produkt rozpadu v bazických vyvřelinách (okolí Lašského jezera v Porýní). Vznik močových konkrementů provází tyto litogenní faktory: hyperkalciurie, renální tubulární acidoza, infekce močového traktu (není nezbytná), hyperfosfaturie, imobilizace, pH je větší než 6,1; běžně nad 7. Z terapeutického hlediska nelze říci, že přítomnost skupiny CO3 je průkazem infekčního původu kamene. Vyčlenění karbonátapatitu je dáno citlivostí analytické metody na CO3. Četnost výskytu skupiny apatitu (apatit = RTG spektrum bez detekce píku CO3, karbonátapatit = s detekcí CO3) udává následující tabulka (hlavní složka je uváděna na prvním místě):
| Složení konkrementu | Výskyt (%) |
|---|---|
| whewellit/weddellit/apatit | 8,6 |
| whewellit/apatit | 7,5 |
| struvit/karbonát/apatit | 4,7 |
| whewellit/weddellit/karbonátapatit | 2,5 |
| whewellit/karbonátapatit | 1,8 |
| whewellit/apatit | 1,3 |
| weddellit/karbonátapatit | 1,2 |
| karbonátapatit | 1,1 |
Typy kamenů
I. Porézní, měkké a drobivé kameny křídovitého vzhledu. Barva bývá bílá, šedá až hnědá. Na lomu mají jemnozrnnou, víceméně koncentricky uspořádanou strukturu.Variety
a) příměs krystalů weddellitub) příměs krystalů struvitu Etiologicky jsou spojovány s hyperparathyreoidismem, močovou infekcí a renální tubulární acidózou.
II. Kulovité, někdy mnohočetné kaménky, případně nepravidelného tvaru až odlitkového typu. Povrch je hladký nebo jemně hrbolatý s mastným nebo perleťovým leskem. Mají různé odstíny béžové a jsou tvrdé a houževnaté. Na lomu jsou tvořeny velmi jemnými koncentrickými vrstvami apatitu. Ty mohou být proloženy jemným průsvitným proteinem a vykazovat slupkovitou odlučnost. Mají jedno krystalizační jádro nebo jsou multilokulární.
