Jeho antivirové účinky jsou známy již celá desetiletí, v letošním roce ovšem vitamín C opět vystoupil do popředí. Podle zjištění odborníků dokáže stimulovat
imunitní systém tak, aby dokázal co nejlépe vzdorovat koronavirovým infekcím. Přínos „obyčejného céčka“ v boji proti onemocnění COVID-19 nedávno vyzdvihl i imunolog a hlavní americký bojovník proti pandemii Anthony Fauci.
„Kyselina askorbová nepatří podle ATC klasifikace léčiv ani mezi antivirotika ani mezi imunostimulancia, její účinky na posílení imunity jsou však všeobecně uznávané,“ říká MUDr. Jan Mixová, medicínská ředitelka AeskuLab.
Hlavní účinek na organismus je antioxidační, vitamín C neutralizuje volné kyslíkové radikály a tím vede k detoxikaci organismu. Účastní se také metabolismu pojivových tkání, má vliv na stavbu kolagenu.
„V rámci biotransformace urychluje detoxikaci cizorodých látek a přispívá ke zvyšování imunity. U virových onemocnění hraje hlavní roli buněčná imunita. V první fázi se jedná o
imunitu nespecifickou, kde se uplatňují různé mechanismy včetně zánětlivé reakce a migrace bílých krvinek - leukocytů. Slouží k obraně organismu proti potenciálně škodlivému agens. V se druhé fázi pak nastupují mechanismy imunity specifické, což je vysoce selektivní reakce zaměřená na konkrétní agens. Jejich vlastností je posilování a urychlování odpovědi při opakovaném setkání s určitým antigenem,“ vysvětluje MUDr.Mixová.
Doporučená denní dávka pro dospělého jedince je 100 mg. Samozřejmě dávky potřebné k léčbě nedostatku vitamínu C jsou daleko vyšší, 500 – 1 000 mg vitamínu C denně.
Vysoké dávky je nutné podávat jen na doporučení lékaře a v dávkách jím stanovených s ohledem např. na funkci ledvin nebo možné interakce s jinými látkami. Denní příjem by neměl překročit 1000 miligramů.
Přínos kyseliny askorbové v říjnu vyzdvihl i imunolog Anthony Fauci, ředitel Národníhoústavu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) a hlavní osobnost americké strategie boje s
COVID-19. Z dalších stěžejních látek k posílení imunity Fauci jmenoval už jen vitamín D, naopak zvýšené užívání ostatních vitamínů a minerálů podle něj nemá na průběh onemocnění žádný vliv.
Vysoký obsah vitamínu C je v růži šípkové, černém bezu a citrusových plodech, je ale možné využít jakoukoli zeleninu či ovoce. V lékárně se pak dá vybrat ve formě šumivých i polykacích tablet, pro děti jsou i různě ochucené.
Doposud neexistuje jediný důkaz, že by koronavirus nebyl při akutních infekcích stejně citlivý na vitamin C jako všechny ostatní viry, proti nimž se prokázal jako extrémně
účinný. "Zatím jsem neviděl žádnou chřipku, která nebyla vyléčena nebo výrazně zmírněna masivními dávkami vitamínu C," prohlásil americký lékař Robert F. Cathcart, jenž destruktivní vliv kyseliny askorbové na virové infekce dlouhodobě propaguje.
Odborníci zjistili, že při těžkém průběhu onemocnění dojde k prudkému poklesu kyseliny askorbové v organismu, někteří američtí lékaři proto začali své pacienty léčit vysokými dávkami podávanými intravenózně. Podle nich vitamín C v takovém množství mimo jiné reguluje procesy vedoucí k zavodnění plic a mohl by být schopen zabránit jejich poinfekčnímu zjizvení.
Zatímco efektivitu léčby vysokodávkovým vitamínem C ještě nepotvrdily relevantní odborné studie, je prokázané, že v prevenci proti onemocnění COVID-19 má tento antioxidant zcela zásadní roli.
